|
Výzva k občanům se neminula účinkem. 24. května 1894 byla svolána schůze majitelů usedlostí i občanů, kde starosta obce Jan Záruba (z čp. 9), vylíčil účel spolku dobrovolných hasičů a hned byl spolek založen.
Zakládajícími členy byli: D. p. farář Fr. Lehečka, p. Jan Záruba, č. 9, starosta, statkář, p. Václav Hradecký, statkář, p. Štěpán Hypša, statkář.Stanovy sboru byly vypracovány dle stanov sborů v Zápech a v Čelákovicích a zaslány ke schválení. Na schůzi dne 28. května 1894 byli zvoleni první funkcionáři sboru, který se přihlásil za člena brandýské župy č. 56.
Ihned byla zakoupena výzbroj pro činné členy a zároveň obleky. Aby se činní členové co možno nejdříve seznámili se svými povinnostmi, byl osloven tehdejší cvičitel továrního sboru fy Melichar v Brandýse nad Labem, př. Ševčík, který převzal funkci instruktora ve sboru.
Roku 1905 byla založena při sboru knihovna.
V roce 1907 jsou organizovány hasičské školy a pořádají se přednášky i pro širokou veřejnost. Nadšení členů se projevuje i účastí na 12 cvičeních, kde při plné účasti 17 stálých členů je předváděna odbornost a dovednost. Sbor v Dřevčicích organizuje i takové významné akce jako je 20. župní valný sjezd 25. června 1911.
V období 1. světové války je činnost sboru omezena a nedochází k výrazným projevům aktivity. Řada členů i se svým velitelem Františkem Zárubou byla povolána do zbraně.
V roce 1920 po urovnání poměrů a vzniku Československé republiky byla v Dřevčicích opět činnost sboru zahájena. Vzrůstá zájem o spolupráci s obcí, kdy se uvažuje o převzetí majetku požární zbrojnice obcí a v r. 1927 je podán první návrh na postavení nové budovy. V r. 1925 se zakupuje motorizovaná stříkačka.
Stísněné prostory ve stávající hasičské kůlně a získání nové techniky byly příčinou, že historická 102 let stará stříkačka byla 25. června 1928 předána do hasičského muzea v Praze-Vinohradech.V roce 1934 probíhají oslavy 40. výročí založení sboru.Průběh válečných let 1939-1945 poznamenává činnost sboru hlavně po technické stránce nedostatkem benzínu a výstrojního materiálu. Přesto je i nadále organizována odborná příprava a měření znalostí při hasičských cvičeních. Sbor dokonce v r. 1942 pořizuje hasičský automobil, se kterým se zvýšila rychlost zásahu při požáru. V závěrečném roce války se sbor aktivně podílel na pracích při odstraňování následků leteckých útoků na Prahu a převozu zraněných do
nemocnic.
V roce 1947 je odsouhlasena stavba nové hasičské zbrojnice, která byla předána v létě 1949.V následujících letech je prohlubováno administrativní vedení sboru bez možnosti obrany ze strany jeho členů. Je zaznamenána menší aktivita členů a snižování členské základny. Finanční příspěvky členů nejsou ponechávány sboru, ale odevzdávány nadřízeným složkám, což nepřispívá ke spokojenosti. Krize v činnosti sboru vrcholí v letech 1960-1970, kdy dochází k neustálým změnám funkcionářů. Tyto změny a požadavky na administrativní vedení sboru přináší i negativní vliv na svěřenou techniku, která se postupně stává nepoužitelnou. V tomto období probíhá trvalá kritika stavu ve sboru, ale není potřebné obětavosti členské základny k aktivní činnosti, jako tomu bylo v minulých letech a zvláště v období obou světových válek. Tento stav se promítá i do související činnosti kulturní. Sbor nepořádá žádné kulturní akce. V roce 1972 pak dochází k přerušení organizované činnosti
sboru.
Po desetiletém odmlčení se z osobní iniciativy a za podpory obce aktivizuje v roce 1983 nová členská základna - 14 činných a 37 přispívajících členů. Dochází k novému přístupu při řešení problémů v oblasti ochrany před požáry, pomoci občanům, aktivní činnosti ve prospěch obce, obnovení hasičských soutěží a obnovení tradice organizování kulturních akcí. Aktivita se projevuje zájmem o zlepšování technické úrovně vybavení sboru a organizovanosti v případě potřeby zásahu v obci či obcích okolních. Sbor je zapojen do činnosti profesionálního útvaru Stará Boleslav, kde v případě vyžádání pomáhá zvládat úkoly v ochraně obyvatelstva a
majetku.
Od roku 1989, kdy došlo ke změnám v politickém systému republiky, je snaha navrátit
se k původním hodnotám, které vedly ke vzniku "Sboru dobrovolných hasičů". V roce 1994, roce 100. výročí založení sboru, byla hlavním úkolem příprava a průběh důstojných oslav, ve spolupráci s obcí i s ostatními sbory 3. okrsku.
Po roce 1989 rovněž dochází k zintenzivnění vztahů mezi sborem a obcí. Hasiči se výrazně zapojili do spolupráce s obcí, navrhli, nakoupili materiál a vyrobili 8 pevných laviček, které byly umístěny v prostoru hřbitova a čekáren. Ve spolupráci s rybářským spolkem Vodník byla v r. 1999 dokončena rekonstrukce obecního rybníka a úpravy jeho okolí. Slavnostní otevření rybníka se konalo 19. června 1999 při příležitosti 105. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů. Šlo o zdařilou společenskou akci, které se zúčastnilo mnoho občanů.
|
Přehled požárů evidovaných v obci do vzniku hasičského
sboru
-
1809 - požár větší části obce, kromě kostela, fary se školou a zvonice vyhořela celá
vesnice
-
1845 - vyhořela hospoda č.p.
18
-
1847 - požár čp. 5 a stodoly č.p.
6
-
1848 - požár čp. 9 a stodoly č.p.
6,7,8,10
-
1863 - požár č.p.
15
-
1871 - požár č.p. 10, chlévy
-
1873 - požár č.p. 22, kovárna
-
1874 - požár č.p. 27, stodola1890 - požár č.p.
21
-
1891 - požár č.p.
30
-
1891 - požár č.p. 28,
stodola
-
1891 - požár č.p.
12
-
1892 - požár č.p. 13, stodola1894 - požár č.p.
6
-
1894 - požár č.p. 21, stodola, za hodinu požár č.p.
24
-
1894 - požár č.p.
11
-
1894 - požár č.p.
21
Po posledních požárech byla obecním zastupitelstvem vypsána odměna 100 zlatých na vypátrání žháře.
Žhář nebyl nikdy vypátrán, ale požáry ustaly.
Přehled funkcionářů sboru
předseda
starosta
sboru
velitel
-
Jan Záruba č.p. 6 1894-1901
-
Václav Topol 1901-1904
-
Antonín Batlička 1904-1907
-
František Záruba 1907-1936
-
Antonín Sluka 1937-1956
-
Karel Altman 1956-1960
-
Erik Dorn 1961-1966
-
Josef Roll 1966-1969
-
Miroslav Čejka 1969-1972
-
Přemysl Altman od r. 1983 -15.5.2007
-
Petr Hosperger od 15.5.2007
|
|
|
