• 
  NEJSTARŠÍ HISTORIE
• DĚJINY 11. AŽ 17. STOLETÍ
• DĚJINY 18. AŽ 19. STOLETÍ
• DĚJINY 20. STOLETÍ
• HISTORICKÝ VÝVOJ JMÉNA OBCE
• DŘEVČICE OD ROKU 1989
• PŘEHLED PŘEDSTAVITELŮ OBCE
  ŠKOLA VE DŘEVČICÍCH
  HISTORIE HASIČSKÉHO SBORU

Když budova v 18. století vyhořela, byly její zbytky srovnány se zemí. Pro školu pak byla opatřena místnost v panském dvoře, kde původně bývali ubytováni vojáci.  Když posléze majitel dvůr pronajal, byla vyhlédnuta a upravena pro školu místnost v ovčíně. Zde se vyučovalo až do doby, kdy přešla farní pole do majetku děkanství v Brandýse n/L a protože tedy již nebylo zapotřebí hospodářských budov u fary, byla škola zřízena z farské stodoly a přilehlých chlévů. Ze stodoly byla zřízena třída a z chlévů byl upraven byt s komorou pro učitele. V této škole se vyučovalo několik desítek let až do r. 1887, kdy byla postavena nová školní budova. První známí učitelé jsou ? Hartman, učitel od ? do ?, z r. 1800-03 pak Josef Posselt a Josef Pollak.

V roce 1809 vyhořela celá obec Dřevčice mimo zvonice, kostela a fary. Škola, která stála vedle byla rovněž uchráněna, i když podle kroniky ve vikýři šindelové střechy shořelo nejméně 8 otepí slámy. 

Škola v Dřevčicích prožila všechny školské reformy - do r. 1855 byla triviální, od r. 1855-1870 farní, od r. 1870-1883 obecná škola jednotřídní. 30. června 1883 byla výnosem c.k. zemské školní rady rozšířena na dvoutřídní a od 16. dubna 1891 s platností od 1. září 1891 na trojtřídní. O rozvoj školy pečoval nejprve císařský patronát, potom velkovévodsko-Toskánský, od r. 1864 školní výbor a od r. 1874 místní školní rada.Vyučování bylo do r.1883 vždy celodenní a celotýdenní, vyjma čtvrtku a neděle a samozřejmě svátků. Kromě toho se nevyučovalo o masopustních dnech, v pondělí po posvícení, o křížových dnech, na popeleční středu, v den sv. Blažeje a o dušičkách. Od r. 1883 se nevyučovalo ve středu a v sobotu odpoledne. Hlavní prázdniny v těchto dobách začínaly srpnem a končily buď koncem srpna nebo 15. zářím. Posléze trvaly od poloviny července do poloviny září. Vyučovací jazyk byl vždy jen český.

Vyučovací předměty byly:V roce 1834: Der kleine Katechismus, Buchstabenkennen, Buchstabieren mit Anwendung der Regel, Lesen mit Anwendung, der Regel, Das Schönschreiben, Das Kopfrechnen, Die Aussprache, Ilter Theil des Lesebuches, Dictando. V roce 1840 přibyly tyto přeměty: Schreibrechnen, Schriftliche Aufsätze, Erde-beschreibung, Obstbaumzucht.V roce 1850 přibylo: Hláskování, pravopis, zeměpis spojený s dějepisem.V roce 1860 se vyučovaly tyto předměty: Náboženství, čtení, mluvnice, vyslýchání čteného, psaní, počty, dobrořečení, zeměpis, rolnictví.
V r. 1862 se též učilo o bourcích, v r. 1864 o štěpařství, v r. 1868 nastoupil přírodopis.

Od 1. ledna 1882 se vyučovalo ženským ručním pracem.

Školní docházka byla určená pro děti do 12 let, pro "propuštěnou mládež" ve věku 12-23 let byla od r. 1834-70 povinná tzv. opakovací nedělní škola. Dle záznamů bývala docházka velmi dobrá, přispívalo k tomu napomínání a trestání rodičů a občasné návštěvy četníků v rodinách nedbalých dětí.V záznamech se dochovaly počty dětí, které docházely v jednotlivých letech do školy: 

V r. 1881/2 dosáhl počet žáků do školy chodících 151-160, tak velký počet dětí se již do místnosti nemohl vejít a proto byla v domku "u Skálů" vedle zvonice otevřena druhá třída a byl zde rovněž umístěn byt pro mladšího učitele.Protože stará školní budova ve farské stodole již byla ve velmi chatrném stavu - dle zápisu "... strop hrozí sesutím a musel býti trámem a šrouby pro bezpečnost upevněn. Střecha šindelová je v tak zchátralém stavu, že jí voda protéká na půdu a stropem do učebny." a v r. 1886 bylo dokonce rozhodnuto o jejím uzavření, usnesla se komise zástupců okresní školní rady a starostů z Dřevčic, Jenštejna, Cvrčovic a Popovic zřídit novou školní budovu.