Dominantou obce je třípatrová hranolová zvonice z roku 1695. Je postavena na základech původní kaple sv. Floriána, patrona hasičů, jehož sochu lze spatřit ve výklenku nad vchodem.
Zvonice má obdélný půdorys, fasády jsou členěny zdvojenými nárožními pilastry. Ve zvonovém patře jsou tři velká půlkruhově zaklenutá zvuková okna (původně byly čtyři, ale jedno je nyní zazděno a je v něm ponecháno pouze malé okénko).

Původní kaple bývala v klenutém přízemí, jež je přístupné obdélným barokním portálkem s nadsvětlíkem. Z kaple se dochoval křížový strop a zdobený výklenek, kde snad původně stával oltář.

Vlevo od dveří se nachází schodiště, kterým je umožněn přístup do přístavby. Přístavba je třípatrová, v prvním patře stojí základy nosné dubové konstrukce zvonů. Podlahu tvoří vlastní strop původní kaple.

Ve druhém patře je podlaha tvořena z fošen, které jsou příčně uloženy na povalech. Tyto povaly leží příčně na trámech a nesou dubovou podpůrnou konstrukci zvonů.

Přístup do třetího patra - podkroví je po vysokém, takřka kolmém dřevěném schodišti. 

Podkroví tvoří zrestaurovaná konstrukce střechy, některé poškozené části trámů byly při rekonstrukci vyříznuty a nahrazeny zdravým dřevem.

Dlátková střecha je novogotická, současná podoba je z roku 1900. Zvonice má zcela nově zrekonstruovanou střechu v r. 1998.

Ve zvonici jsou tři historické zvony. Jejich stáří - datování k letům 1407, 1492 a 1575 ukazuje, že dnešní zvonice měla zcela jistě předchůdce. Dokazuje to i netradiční poloha zvonice daleko od kaple sv. Bartoloměje. 

Z dochovaných záznamů z r. 1671 (týkajících se kostela sv. Bartoloměje - viz. str. 29) je vidět, že původní kamenná zvonice stála hned vedle kostela. Byla zřejmě zničena společně s kostelem (ten byl během třicetileté války v r. 1630 vypálen) a nebyla více schopná nést tíhu tří zvonů, proto byla pro zvony zřízena nová dřevěná zvonice na pokraji hřbitova. Protože si však stěžovali obyvatelé Vrábí, kteří byli k Dřevčicím přifařeni, že jsou zvony z Dřevčic špatně slyšet, bylo rozhodnuto postavit zvonici novou a bylo zvoleno nové místo na kraji obce, v místě kaple sv. Floriana.

Zvonice přežila i veliký požár v roce 1809, kdy 20. září "v čas velikého větru znamenitá ves Dřevčice vyhořela - celá kromě chrámu, fary a zvonice".

Podle dochovaných záznamů původní zvony málem nepřečkaly první světovou válku. Rakousku totiž naléhavě chyběly barevné kovy - měď, cín, mosaz, bronz, olovo apod., proto docházelo k nuceným rekvizicím kovových materiálů. Kromě jiného byly zabavovány zvony po celé zemi a byly odváženy k přetavení pro účely válečného průmyslu.
V předposledním roce války došlo i na Dřevčice. Nejdříve byly zrekvírovány zvonky z věže kostela sv. Bartoloměje (58 kg těžký zvon "Sanctus" a malý 24 kg těžký umíráček) a nahrazeny železnými. Poté bylo, i přes prokazatelnou starobylost zvonů, rozhodnuto odvézt zvony ze zvonice. 

14. června 1917 dorazilo do obce 10 vojáků, sňali kladkostroji největší zvon "Bartoloměj", vážící 14 centů, a po trámech jej posouvali k oknu věže směrem k Brandýsu nad Labem. Zvon se ale převrátil a vypadl z okna. Zabořil se hlavou do země do třetiny své výšky, zůstal však neporušen. Pak byl za smutného přihlížení občanů a školních dětí odvezen neznámo kam.

13. prosince 1917 byl pak zrekvírován ještě druhý zvon "Popovák" vážící 885 kg. Na zvonici tak zůstal viset pouze poslední - "Svémyslák".
Všichni mysleli, že tomu tak zůstane natrvalo. Zvony se ale jakoby zázrakem zachovaly a po válce se vrátily zpět.

Historické zvony
Největší je prostřední "Bartoloměj" z roku 1575 (průměr 1,23 m, hmotnost 1430 kg). Má ucha ozdobená větévkou se šalvějovými listy, při koruně symbolické postavy a pod nimi akátové listy. Na plášti je v obdélníkovém rámci z vavřínových listů tento nápis: "TENTO ZVON KE CTI BOZI GEST SPVSOBEN ZA VROZENEHO PANA HINKA WRABSKEHO Z WRABI A DRIEWCIC ZICH DIL NAKLADEM GEHO KV POMOCY ZADVSSI DRIEWCICKEHO SLIT GEST TENTO ZWON OD PETRA ZWONARZE W BOLESLAWI MLADE LETA MDLXXV". 

Tedy: "Tento zvon ke cti Boží je způsoben za urozeného pána Hynka Vrábského z Vrábí a na Dřevčicích, díl nákladem jeho ku pomoci záduší dřevčického. Slit je tento zvon od Petra, zvonaře v Boleslavi. Mladé Léta MDLXXV."

Na protilehlé straně pláště skupina Ukřižování.Při dolním okraji páska s nápisem: "WSSICHNI MY GAKO OWCE ZBLAVDILI GSME: GEDEN KAZDY NA CESTY SWAV VCHYLIL S A PAN POLOZIL NA NĚG NEPRAWOSTI WSSECH NAS. OBIETOWAN GEST NEB ON CHTIEL A NEOTEWRZEL VST SWYCH GAKO OWCZE".
 

Tedy: "Všichni my jako ovce zbloudili jsme: jeden každý na cestu svou uchýlil se a Pán vložil na něho nepravosti nás všech. Obětován jest neboť on chtěl a neotevřel úst svých jako ovce."Mimo to jsou při obrubě otisky mincí, převážně Jáchymovské medaile s obrazem nejsvětější Trojice.

Druhý - směrem k Popovicům, též zvaný "Popovák", pochází z r. 1407, byl ulit zvonařem Bartolomějem na Novém městě Pražském (má průměr 1,06 m, hmotnost 885 kg) a je ozdoben tímto nápis: "Anno domini milecimo DCCCC ceptimo en ego campana nunguam pronuncio vana, ignem vel fectum, bellum aut funus honectum. Qui me fecit magister bartholomeus nomen habet in nova civitate pragensi ec hoc laus".

Ve volném překladu nápis zní: "… hle, já zvon, ohlašující věci pomíjející: oheň, slavnost, válku nebo pohřeb počestný ..."
Pod ním drobný reliéf Madony, jinak je zvon hladký.

Třetí zvon pochází z roku 1492 (průměr 0,86 m, hmotnost 580 kg). Protože visí směrem ke Svémyslicím, přezdívá se mu "Svémyslák". Je nahoře ozdoben dvouřádkovým nápisem: "Leta bozyeho tysyczyho cccc dewadesateho druheho a to dokonano gest skrze mystra giru przed swatyn waclawem przenessenne." 

Tedy "Léta božího tisícího CCCC devadesátého druhého dokonáno jest skrze mistra Jíru, před sv. Václavem přenesené."

Pod tím je drobounký reliéf Madonny s dítkem, korunou a žezlem. Jinak je zcela hladký.

Tento zvon zřejmě jako jediný z celé trojice dřevčických zvonů nikdy nebyl z věže sejmut a zůstal na svém místě od okamžiku svého zavěšení - tedy více jak 300 let.